Vytrvalá rostlina s nadzemními i podzemními kořenujícími výběžky a přízemní růžici listů. Listy jsou okrouhle vejčité, na bázi srdčité. Palisty vejčitě kopinaté až široce trojúhelníkovité, většinou celokrajné nebo krátce třásnité. Listence vyrůstají na květních stopkách v polovině nebo nad ní. Květy jsou tmavě fialové, vzácněji bílé (forma albiflora), světle fialové (forma pallida), růžové (forma lilacina) či žluté (forma sulphurea), výrazně vonné, ve středu s drobnou bílou skvrnou. Ostruha je fialová, obvykle u všech barevných forem.

10 - 25 cm.

Druh listnatých lesů a křovinatých strání. Často se vyskytuje také v akátinách, opuštěných sadech, podél cest, či v intravilánech obcí.

Kvete v dubnu a květnu.

Druh původní v jižní a jihozápadní Evropě. V současnosti chybí pouze na severu Skandinávie a na Islandu. Zavlečena byla na Nový Zéland, do Austrálie (druh je naturalizovaný na celém pevninském kontinentu), do Severní Ameriky a na Filipíny. V ČR pěstována již od středověku (archeofyt). V teplejších oblastech hojná.